Jezevčík je jedinečný pes se zvláštní povahou

Jezevčík je jedním z fyzicky nejvýraznějších plemen. Ať je hladkosrstý, hrubosrstý anebo dlouhosrstý, jeho podlouhlé tělo, hrdě nesená hlava a krátké nohy prozrazují, že jde o zvláštního psa. Celé generace dětí říkaly tomuto nyní známému společníkovi hot dog, klobása anebo párek.

Někteří lidí však vědí o tom, že tento chytrý malý pes má mnohem pracovitější předky a že jeho vzhled a jméno má svůj původ. Je pozorný a přátelský, dychtivý a vytrvalý, nezávislý, chytrý a oddaný.

Obecně je přijímán fakt, že předkové jezevčíků žili již v 15. století: byli to lovečtí psi v Německu. Plemeno, které známe dnes, je však více spřízněno se psy, jež byli šlechtěni od 17. a 18. století. Tito psi byli v Německu také známi pod jménem „Teckel“. Toto alternativní jméno se vyskytuje i dnes a obvykle se používá pro jezevčíky stále využívané k lovu.

Slovo jezevčík („Dachshund“) však vysvětluje vše, co potřebujeme vědět o původu fyzického vzhledu a temperamentu plemene: slovo Dachs označuje v němčině jezevce a český překlad slova hund je pes. V současnosti je hrdý malý pes s krásným výrazem, dlouhým tělem, podsaditýma nohama a vysoko drženou hlavou běžným úkazem na mnoha ulicích, v parcích a v zahradách. Jezevčík, samostatně přemýšlející, inteligentní a zvědavý, je spokojen se svým domestikovanějším životním stylem, ale má velký apetit. Je tedy třeba ho stále zaměstnávat a poskytnout mu vyváženou výživu, aby neměl nadváhu. Umí také pořádně štěkat, a pokud čelí nějaké výzvě, pak jeho nebojácnost, houževnatý postoj a zvučný štěkot každému připomenou, jak velké srdce tento psík má.

Jezevčíky si oblíbilo mnoho slavných lidí, například Napoleon, královna Viktorie, Pablo Picasso a Marlon Brando, abychom uvedli alespoň několik příkladů.